Dobrý den, máme doma dvouměsíční štěně VŠSP, máme ovšem trochu problém s výchovou. Jakmile s pejskem přijdeme z venku nebo například po jídle se rozdovádí takovým způsobem, že na nás bez přestání štěká, kouše nás do nohou, rukou, povel "fuj" vůbec neregistruje a ani lehké zatřepání za kůži za krkem nepomáhá. Pejskovi se snažíme aktivně věnovat a trestat ho za kousání máme strach, aby se se nás pejsek později nebál. do hodiny se pejsek většinou uklidní a usne. Jsem si vědomá toho, že od něj nemohu očekávat zázraky, ale nerada bych něco zanedbala a trochu se bojím, zda nemůže jít například o nějakou poruchu chování. Předem děkuji za radu.
Štěkání, kousání rukou a nohou
Răspuns la întrebarea
-
Redakce Brit
8.9.2016
Zdravím, chování vašeho štěněte je naprosto normální. Naopak mějte radost, že vaše štěndo je veselé, hravé a kamarádské a že umí používat ty signály, kterými ho příroda vybavila. Štěkání a kousání je pro štěně normální způsob komunikace a jde o to, naučit se na tyto signály správně odpovídat. V žádném případě štěně za štěkání a kousání netrestejte. Zvláště po nakrmení jsou všechna normální štěňata rozdováděná a mají tendenci své okolí svádět ke hře. V takové situaci je nejlepší od štěněte odejít. Pozor, ne štěně někam zavřít, ale normálně od něj odejít. Dejte mu k dispozici nějakou hračku, kterou se štěně uklidní. Rozhodně to nesmí být hračka pískací. Nejlepší jsou nějaké postarší ponožky nebo provázkové "přetahovadlo" atd. Neměl by to být míček, za kterým by se štěně mohlo honit. Štěně si velmi rychle spojí, že po jídle zůstává chvilku samo a že se jde spát. Další věcí k řešení je kousání a štěkání. To rozhodně pejskovi nedovolujte. Nejlepším způsobem, jak toto psa odnaučit, je ve chvíli, kdy vás začne "okusovat", se k němu otočit zády, nedívat se na něj, nemluvit na něj, prostě vyvarovat se jakéhokoliv kontaktu se psem. Třepání za zátylek - to je signál, kterému pes nerozumí, protože fena ho nikdy nepoužívá. Pes tudíž tento signál interpretuje jako výzvu ke hře. V extrémním případě by se vás pejsek mohl začít bát, protože jste použila agresivitu, jejíž příčinu pes nezná a neumí si jí vysvětlit. U tak velkého psa, jako je VŠSP, by případná omezená ovladatelnost, způsobená strachem, mohla v pozdějším věku být problém. Naopak otočení zády, žádný pohled, žádná slova je pro psa jasný signál, že s ním nic nechcete mít, že v té chvíli pro vás pes neexistuje. Je to ale malé štěně a ne vždy tento signál uposlechne. Druhým stupněm výchovy je zákaz dané činnosti. Povel "fuj" se ale musíte naučit používat správným způsobem. Když pejsek na ignorování nereaguje a pokračuje v nežádoucí činnosti, otočte se k němu čelem, trochu se nad něj nakloňte a ostrým, přísným hlasem řekněte "NE". Tohle jsou signály útočné hrozby, které štěně umí interpretovat a nežádoucí činnosti zanechá. Po té se zase otočte ke štěněti zády a chvíli mu vůbec nevěnujte pozornost. Je dobré si po asi dvou až třech minutách trochu se stěnětem pohrát, aby vědělo, že jste stále kamarád. Poslední zážitek, se kterým si vás štěně spojuje, musí být vždy příjemný. S pozdravem, Martin Kváš
După adăugarea întrebării !autentificați-vă!.
Questions are answered by
Ing. Martin Kváš
nutrition specialist
MVDr. Jan Šíma
veterinarian
