Něvská maškaráda

Zkratka:

Neva Masquerade

Zkratka dle FIFe:

NEM

Místo původu:

Rusko

Předkové:

Kočky sibiřské, perské s odznaky

Typ plemene:

Polodlouhosrstá kočka

Tělesný typ:

Pevně stavěný, svalnatý

Hmotnost:

4 – 10 kg

Barevné variety:

Černohnědý, modrý, červený, krémový, želvovinový, modro-krémový colorpoint

Historie: Ačkoli se toto plemeno zevnějškem i některými povahovými rysy podobá mainské mývalí kočce a norské lesní kočce, není tolik populární ani známé. Mimo Rusko a bývalé země východního bloku se totiž vyskytuje jen zřídka. 

O původu plemene je toho známo jen málo. Pravděpodobně se tyto kočky na Sibiři vyskytovaly už odnepaměti, i když milovníci koček je objevili teprve nedávno. 

Zatímco ostatní organizace považují něvskou maškarádu za barevnou varietu sibiřské kočky, FIFe colorpoint zbarvení u sibiřských koček nepovažuje za přírodní barvu a proto ji člení jako sesterské plemeno. Vzájemné křížení obou plemen ovšem povoluje.

Dědičnost genu colorpoint zbarvení je recesivního charakteru. Proto se občas stane, že se plnobarevným sibiřským kočkám narodí potomek v barvě s odznaky.

Povaha: Jak už jsme se zmínili, charakterem se sibiřské kočky podobají norské lesní kočce. Rády a dobře šplhají. Líbí se jim pozornost, péče a hlazení, nejsou ale zvědavé na dotěrnost. Svou důstojnost udržují za každou cenu. S ostatními kočkami i psy vycházejí dobře, stejně tak i s dětmi.

Stavba těla: Tělo je středně velké a osvalené, o trochu delší než vysoké. Krk je krátký a silný, nohy středně dlouhé a mezi prsty musí být meziprstní chomáčky. Ocas je mohutný u kořene, s mírně zakulacenou špičkou. Hlava kočky by měla být ideálně krátká, tupá a trojúhelníkovitá, z profilu zakulacená. Nos je široký a mírně prohnutý, ale nesmí mít stop. Tváře jsou masivní, brada silná a výrazná. Uši jsou velké se zakulacenými špičkami. Nechybí ušní štětičky a zřetelné ušní chomáčky. Lehce oválné oči jsou velké a leží dosti daleko od sebe.

Srst: Srst sibiřské kočky je středně dlouhá až dlouhá, samočistící, odpuzuje vodu i nečistoty. Na dotyk je příjemná. Podsada je hustá, krycí chlupy dlouhé a olejovité. Na lopatkách je obvykle srst mírně kratší. Mezi letním a zimním osrstěním je výrazný rozdíl. 

Péče: Srst sibiřské kočky nevyžaduje příliš pozornosti. Mimo dobu línání stačí vyčesávat jen jednou týdně. Je třeba dávat pozor, aby se nevyčesalo příliš mnoho podsady. Vhodné je pak učesat srst na místě, kde by se mohla zacuchávat, jako za ušima, mezi předníma i zadníma nohama nebo na hrudi. Stejně jako norská lesní kočka prodělává v létě krátké intenzivní línání. 

Barevné variety:

Barvy odznaků jsou povoleny ve stejných přírodních odstínech jako u plnobarevných sibiřských koček: černohnědé (seal), červené, želvovinové, modré a krémové. Častá je kresba, možné jsou i stříbřité variety a bílá skvrnitost.