Lakelandský teriér

FCI:

Patří do skupiny III. – Teriéři, sekce 2 - Vysokonozí

Povaha:

Je to čilý, živý, hbitý pes vhodný do měst i na venkov, ani příliš velký, ani příliš malý. Jako všichni teriéři je extrovertní, plný energie, překypující radostí ze života, činorodý, veselý, naprosto nebojácný, sebevědomý, odvážný, rychlý a „vždy ve střehu“. Přitom nikdy není neodbytný nebo dotěrný.

Výchova:

Je přátelsky založený, vychází dobře s dětmi, a pokud byl řádně socializovaný a vychovaný, tak i s jinými psy a nejrůznějšími volně drženými drobnými domácími miláčky včetně koček a fretek. Podmínkou je, aby si na ně v rámci socializace mohl zvyknout již v raném věku. Pokud je starší, je třeba ho na takovou společnost navykat postupně a trpělivě, s patřičnou opatrností.

Zlé jazyky o něm trousí, že má sklon k útěkům z domova. Je pravda, že vrozená a všem teriérům vlastní zvídavost vedoucí k neodolatelnému nutkání prozkoumat a důkladně poznat vše, co je v okolí, je u něho silná. Řádnou socializací a výchovou se však dá tato tendence minimalizovat, až úplně ztlumit.

Je chytrý a učenlivý, ale jakýkoli trénink, např. některého ze psích sportů, musí být pestrý a zajímavý. Jednotvárný by ho nudil. Nejlepší je neúspěch mlčky přejít a dát povel nebo zařadit cvik, který určitě dokonale ovládá, intenzivně ho za jeho úspěšné odvedení pochválit a odměnit (pozitivní motivace je důležitá) a po chvíli se vrátit k tomu, co se nedařilo. Takové povzbuzení mu dodá novou chuť do práce, zvýší touhu uspět.

Má-li zůstat v bytě sám, je vhodné mu připravit různé hračky, aby se nenudil. Pokud se chová k neznámým osobám nevlídně, anebo na ně vytrvale štěká, není to jeho vina, ale následek zanedbané socializace a nedostatečné výchovy.

L. t. potřebuje přesně vědět, kdo je vůdcem „smečky“, a ten si v jeho očích musí svoje postavení zasloužit. Je vhodný pro majitele důsledné a rozvážné, kteří si počínají konzistentně, pro psa vždy a za všech okolností srozumitelně. Není vhodný pro osoby uvedenými vlastnostmi neoplývající. Potřebuje hodně pohybu (delší vycházky) a mentální aktivity, nejlépe trénink jeho velikosti vyhovujícího psího sportu (agility apod.).

Stavba těla:

Stavba těla je vyvážená a kompaktní. Kohotková výška nepřekračuje u obou pohlaví 37 cm, těl. hmot. činí u psů asi 7,7 kg, u fen přibližně 6,8 kg.

Hlava musí být proporcionální, délka čenichové partie měřená od čelního sklonu (stopu, tj. od spojnice vnitřních očních koutků) po špičku nosu nepřekračuje délku mozkovny měřenou od týlního hrbolu po stop. Mozkovna je svrchu plochá, ušlechtile tvarovaná.

Čenichová partie má být široká, ne však příliš dlouhá. Nos musí být černý s výjimkou jedinců s játrově (čokoládově) hnědým zbarvením srsti. Ti mají nos játrově hnědý, neboť v jejich vlohové výbavě je dvojice alel pro hnědý odstín tmavého pigmentu, které se mohou projevit pouze v homozygotní sestavě (tj. jsou-li v příslušném vlohovém páru dvě vedle sebe), protože alela je recesivní vůči alele pro černý odstín tmavého pigmentu.

Čelisti jsou mohutné, zuby silné, s dokonalým pravidelným nůžkovým skusem, což znamená, že 6 hornočelistních řezáků těsně překrývá 6 dolnočelistních, přičemž obojí jsou zasazené do čelistí kolmo.

Oči musejí být tmavé nebo barvy lískového oříšku a nesmějí být šikmé, takové jsou nežádoucí. Ušní boltce mají být přiměřeně malé, tvaru písmene V, dopředu klopené a ostražitě nesené. Jejich vnitřní hrany mají být těsně přiložené k hlavě. Nejsou nasazeny příliš vysoko, ani nízko.

Krk je dlouhý, v šíji mírně klenutý, s hrdlem bez laloku. Hřbet má být silný, poměrně krátký. Bedra jsou kompaktní. Ocas se obvykle kupíruje (s výjimkou zemí, kde tento úkon zakazuje zákon na ochranu zvířat). Ať je kupírovaný, nebo ne, musí být nasazen ve správné výšce a vesele (vzhůru) nesený.

Hrudník má být přiměřeně úzký. Tento požadavek byl důležitý pro použitelnost l. t. v úzkých přírodních liščích norách. Hrudní končetiny musejí být rovné, pevných kostí. Lopatky jsou správně šikmo uložené, směřují svými vrcholy nahoru a vzad. Pánevní končetiny se požadují silné a svalnaté. Stehna mají být dlouhá a mohutná, kolena náležitě zaúhlená, hlezna nízko nad podkladem a nárty rovné.

Tlapky jsou malé, kompaktní, okrouhlé, s pevnými nášlapnými polštářky. Za pohybu směřuje akce hrudních i pánevních končetin, které musejí být vzájemně rovnoběžné, přímo vpřed. Lokty nesmějí být ani vbočené, ani vybočené a musejí být volně pohyblivé. Pružné pánevní končetiny jsou zdrojem vydatné dopředné hnací síly (odrazu). Kolena nemohou být ani vybočená, ani vbočená.

Srst je hustá, tvrdá, odolná vůči vlivům počasí, s bohatou podsadou. Zbarvení může být černé s pálením (černo-tříslové, black and tan), modré s pálením (modro-tříslové, blue and tan), červené, pšeničné, červenošedé (red grizzle, tvořené promíšením pesíků červené a šedé barvy), játrově hnědé, modré nebo černé. Bílé špičky prstů jsou nežádoucí, ale přípustné, stejně jako malá skvrnka zepředu na hrudi. Mahagonové nebo sytě tříslové zbarvení je pokládáno za atypické.

Všechny odchylky od požadavků standardu je třeba pokládat za vady a hodnotit přesně podle závažnosti s ohledem na zdraví a pohodu psa nebo feny. Jedinci vykazující zřetelné anomálie fyzické nebo v chování musejí být na výstavě diskvalifikováni.