Japonský špic

FCI:

Patří do skupiny V. – Špicové a tzv. primitivní plemena, sekce 5 – Asijští špicové a příbuzná plemena.

Povaha:

Je to inteligentní, čilý, veselý, učenlivý a velmi chápavý pes, který není tak hlučný jako někteří jiní špicové. Je hravý a přiměřeně temperamentní, a proto vhodný jako společník dětských her.

Výchova:

Jeho výchova a výcvik nečiní větší problémy, neboť je učenlivý a má snahu vyhovět. Elementární požadavek laskavé, ale naprosté důslednosti při výchově je ovšem nutno respektovat. Stejně jako jeho nejbližší příbuzní vyniká ostražitostí a k neznámým osobám je zdrženlivý, pozorně hlídá a k majiteli, kterému je cele oddaný, i k příslušníkům jeho rodiny je milý.

Protože je společensky založený, cítí se nejlépe, když může být stále s nimi. Do venkovního kotce rozhodně nepatří. Vzdor malé velikosti mu rozhodně nechybí odvaha, „svoji“ rodinu miluje tak, že je kdykoli připraven ji bránit. S jinými psy a ostatními domácími zvířaty se snáší dobře. Miluje různé aktivity, např. hry s míčem, aportování apod., a má všechny předpoklady k tomu, aby byl úspěšný v agility, flyballu nebo frisbee. Učí se dobře a rychle, aktivity tohoto druhu mu vyhovují. Nemá přehnané nároky na délku vycházek, snadno se přizpůsobí, ale dostatek pohybu má rád, proto by mu měl majitel minimálně 2 – 3krát do týdne dopřát vydatnou vycházku.

Stavba těla:

Je to pes silné konstituce, dokonale vyvážený, jehož harmonická krása vyjadřuje oduševnělost, vznešenost a eleganci, která je v souladu s jeho povahovým založením. Tělesný rámec by měl být krátce obdélníkový. Kohoutková výška obnáší u psů 30 – 38 cm, feny jsou trochu menší. 

Hlava odpovídá velikostí těla a je středně široká. Čelo má být mírně vyklenuté, mozkovna by měla být svrchu klenutá a nejširší v týlní krajině. Čelní sklon je svažitý, čenichová partie má být zašpičatělá, na konci mírně zaoblená. Nos musí být malý, okrouhlý, černě zbarvený. Pysky těsně přiléhají k čelistem a zubům a jejich okraje by měly být černé. Zuby jsou bílé a silné, skus se požaduje nůžkový.

Oči mají být středně velké, mandlového tvaru, maličko šikmé, s tmavě zbarvenými duhovkami. Okraje očních víček jsou černé. Ušní boltce by měly být vysoko a poměrně blízko u sebe nasazené a nesené, malé, trojúhelníkového tvaru, vztyčené a dopředu otevřené.

Krk je přiměřeně dlouhý, silně osvalený. Kohoutek má být vysoký, hřbet rovný a krátký, bedra jsou široká. Ocas musí být vysoko nasazený, náležitě dlouhý, vzhůru nesený, zatočený nad zádí a bedry, bohatě osrstěný.

Hrudník se požaduje patřičně široký a hluboký, žebra mají být náležitě klenutá. Břicho je zřetelně vtažené. Hrudní končetiny mají přiměřeně šikmo uložené lopatky, lokty těsně přiléhají k trupu a předloktí jsou rovná. Pánevní končetiny musejí být svalnaté s patřičně zaúhlenými koleny a hlezny a s tzv. kočičími (okrouhlými) tlapkami se silnými nášlapnými polštářky - nejlépe černé barvy a rovněž černými drápy. Pohyb je rychlý a hbitý.

Osrstění má být bohaté, pesíky jsou rovné, odstávající, podsada je krátká, měkká a hustá. V obličeji, na ušních boltcích, předních stranách hrudních končetin a nártech je srst krátká, jinde na těle musí být dlouhá, na krku, plecích a předhrudí tvoří zřetelný „límec“. Ocas je pokryt dlouhou splývající srstí.

Zbarvení srsti musí být čistě bílé. Nažloutlý odstín za ušními boltci a na hřbetě je nežádoucí, ale zpravidla se v Evropě, vzhledem k málopočetnosti plemene, toleruje. Srst vyžaduje pravidelnou péči. Zejména ve větších nebo průmyslových městech, kde je spousta polétavého prachu v ovzduší, je časté koupání nevyhnutelné, protože srst má být sněhobílá. Ke koupání je nutno používat speciální kosmetiku (šampony a kondicionéry) pro psy, která obsahuje výhradně rostlinné oleje, nikoli tuky živočišného původu (např. norkový olej nebo lanolin). Po šamponování je zapotřebí aplikovat vhodný balzám-kondiconér pro zvětšení objemu srsti.

Jakákoli odchylka od výše uvedených požadavků standardu musí být považována za vadu a hodnocena přesně podle stupně vyjádření s ohledem na zdraví a pohodu psa nebo feny. K vadám patří předkus nebo podkus dolní čelisti, přehnaně zakroucený ocas, plachost, uštěkanost. K vylučujícím vadám náleží agresivita nebo bázlivost, zavěšené ušní boltce, ocas nesený jinak než vzhůru zatočený nad zádí a bedry.