Pyrenejský ovčák s dlouhou srstí v obličeji

FCI:

Pyrenejský ovčák s dlouhou srstí v obličeji patří do skupiny I. – Ovčáčtí a honáčtí psi, sekce 1 – Ovčáčtí psi. Uznán v roce 1926.

Povaha:

Pyrenejský ovčák s dlouhou srstí v obličeji je povahově temperamentní, rychlý a vytrvalý. Je sice malý, ale odvážný a činorodý, svému majiteli zcela oddaný, veselý, nadaný i zřetelným smyslem pro humor. Je rozhodný, inteligentní a aktivní. Je živoucím obrazem koncentrované energie v malém těle. Někdy se může jevit jako trošku tvrdohlavý, ale to je způsobeno jeho samostatností, bez níž se neobešel při ovládání stád ovcí v rodných Pyrenejích.

Výchova:

Není zvyklý reagovat s otrockou poslušností na to, co mu majitel právě poručí. Vzhledem k tomu musí být jeho vedení sice vlídné, ale pevné a vždy důsledné, a to už od raného mládí. Je však také velmi citlivý, zejména na nedobré zacházení, je nutné se při výchově vyhnout jakémukoli fyzickému nátlaku.

Jeho pozornosti neunikne nic, a proto je výborným hlídačem. Vůči neznámým lidem bývá často, zejména zpočátku, zdrženlivý. Dobře vychází s dětmi. Snáší se bez potíží s jinými psy a domácími miláčky, kterým by však měl mít možnost přivyknout už v raném mládí.

Vyžaduje hodně pohybu, tři krátké procházky denně ho neuspokojí. Spojení aktivity a pohyblivosti z něho činí vynikajícího adepta psích sportů, jako je agility, flyball, frisbee. Potřebuje hodně pohybu i mentální aktivity. Učí se rychle a rád, doslova vítá každou příležitost k činnosti. Osvědčil se také jako pes záchranářský.

Nespokojený je tehdy, když se nic neděje a nudí se. Je vhodný pro sportovně založené majitele, může doprovázet vyznavače joggingu nebo jízdy na kole či kolečkových bruslích. Nevykazuje lovecký instinkt, proto může být na vycházkách volně pouštěn, pokud ovšem má spolehlivé přivolání. Trvalé ubytování ve venkovním kotci, i když fyzicky by je snášel dobře, mu nevyhovuje po stránce psychické.

Stavba těla:

Je to poněkud menší dlouhosrstý pes s dlouze osrstěným obličejem šibalského výrazu, který mu dodává charakteristický jedinečný vzhled. Tělesný formát je obdélníkový. Kohoutková výška činí u psů 42 – 48 cm a u fen 40 – 46 cm.

Hlava má mít celkově trojúhelníkový tvar, čenichová partie má být kratší než mozkovna, ta je středně velká, svrchu téměř plochá, po stranách zaoblená, s málo patrným týlním hrbolem. Čelo se pozvolna svažuje k čenichové partii, čelní sklon je sotva patrný. Čenichová partie má být rovná a klínovitě se zužuje směrem k nosu, nos musí být černý.

Pysky nejsou příliš mohutné, ale horní úplně zakrývá dolní čelist, okraje pysků by měly být, stejně jako patro dutiny ústní, buď černé, nebo s výraznými černými skvrnami. Požaduje se úplný chrup, skus má být nůžkový, klešťový skus se připouští.

Oči mají být výrazné, lehce mandlového tvaru a tmavě hnědé barvy, skelná barva je přípustná u jedinců se zbarvením blue merle nebo břidlicově šedým. Okraje očních víček jsou černé.

Ušní boltce jsou spíš krátké, přiměřeně široké u základny, jsou trojúhelníkového tvaru, jemné a na koncích vybíhají do špičky. Mají být zavěšené, přiložené ploše k lícím a velice pohyblivé. V afektu se jejich vrcholky zvedají do stran, do úrovně horní linie mozkovny. Mohou být také polovztyčené, v takovém případě musí být jejich spodní části vzpřímené a pohyblivé a horní třetiny nebo poloviny by měly v ideálním případě spadat dopředu nebo do stran.

Krk je poměrně dlouhý a svalnatý. Trup má silnou kostru se suchým osvalením. Horní linie těla má být pevná, kohoutek výrazný, hřbet dosti dlouhý a silný. Bedra jsou krátká, jen mírně klenutá. Záď by měla být poměrně krátká a svažitá.

Ocas není příliš dlouhý, je poměrně nízko nasazený, na konci hákovitě vzhůru zahnutý, s bohatou „vlajkou“ na spodní straně. V afektu může být zvednut nad úroveň horní linie těla a zahnutý kupředu. Často se kupíruje (pokud to není zákonem na ochranu zvířat zakázáno). Někteří jedinci mají vrozeně zkrácený ocas, který se pokládá za přípustný.

Hrudník je přiměřeně prostorný, žebra jsou mírně klenutá. Hrudní končetiny musejí být rovné, suché, šlachovité, s bohatým osrstěním. Lopatky jsou poměrně dlouhé, mírně šikmo uložené. Předloktí musejí být rovná, zápěstí nápadná, záprstí mírně zešikmená. Tlapky jsou suché, poměrně ploché, výrazně oválného tvaru, s tmavě zbarvenými nášlapnými polštářky. Malé, tvrdé drápy zakrývá srst, která je i zespoda mezi nášlapnými polštářky.

Pánevní končetiny by měly být výrazně zaúhlené. Stehna nejsou příliš dlouhá, mají být mírně zešikmená, silná a nápadně osvalená. Bérce by měly být poměrně dlouhé, šikmé. Hlezna jsou suchá, nízko nad podkladem. Nárty mají být kolmé k podkladu, mírně zešikmené. Paspárky na pánevních končetinách mohou být jednoduché nebo zdvojené. Pohyb je volný, energický, plynulý a hladký.

Osrstění je dlouhé nebo středně dlouhé, ale vždy husté. Pestíky neodstávají, někdy jsou mírně zvlněné, silnější, se sklonem k plstnatění na zádi a stehnech. Textura srsti je přechodem mezi srstí ovčí a kozí. U některých jedinců vznikají promíšením hrubé a jemné srsti na hrudi a hrudních končetinách v úrovni loktů plstnaté praménky, cůpky nebo šňůrky, případně na zádi zacuchané nebo zplstnatělé ploché útvary.

Zbarvení srsti může být plavé, světlejšího nebo tmavšího odstínu, s černým stínováním nebo bez něj, s případnými malými bílými odznaky zepředu na hrudi a distálních partiích končetin, šedé, světlejšího nebo tmavšího odstínu, často s trochou bílých pesíků na hlavě, zepředu na hrudi a na končetinách, blue merle, žíhané, černé či černo-bílé. Jednotnému zbarvení se dává přednost.

Všechny odchylky od výše uvedených požadavků je třeba pokládat za vady a hodnotit přesně podle jejich stupně vyjádření s ohledem na zdraví a pohodu jedince. K vylučujícím vadám náleží agresivita nebo bázlivost, jakákoli jiná barva nosu a okrajů očních víček než sytě černá, předkus nebo podkus dolní čelisti nebo jakékoli čelistní deformace, absence více než dvou zubů s výjimkou 1. premolárů (P1), ušní boltce vztyčené, oči světle žluté barvy nebo tzv. skelné u jinak zbarvených jedinců než harlekýnů a šedých, okraje očních víček růžové barvy, ocas ochable dolů nesený nebo vertikálně vztyčený, osrstění kučeravé, srst bíle zbarvená nebo barvy neuvedené ve standardu, u černě zbarvených psů a fen bílé zbarvení pokrývající více než 1/3 plochy těla, celková velikost vybočující ze standardem požadovaných rozmezí.