Flat coated retrívr

FCI:

Patří do skupiny VIII - slídiči, retrieveři a vodní psi.

Povaha:

Flat coated retrívr je mírný, přátelský, spolehlivý, laskavý, bystrý a aktivní. Svůj optimismus dává najevo neustálým vrtěním ocasu. K ostatním psům je snášenlivý, může žít pospolu i s jinými malými volně drženými domácími mazlíčky včetně koček. Dobře vychází také s dětmi a velmi rád si s nimi hraje. Je lidumil, tudíž po něm nelze žádat ostražitost nebo dokonce agresivitu vůči neznámým či nezvaným osobám, není tedy „velkým hlídačem“.

Díky vlastnostem a schopnostem pramenícím z jeho povahového založení nachází také uplatnění jako vodící pes pro nevidomé, asistenční pes pro tělesně postižené a neslyšící, při canisterapii apod.

Původně, zejména před 1. svět. válkou byl hojně využívaný jako lovecký pes k aportování ulovené zvěře. Při lovu je pracovitý a přičinlivý, velmi vytrvalý, vrchovatě obdařený přirozenými loveckými instinkty. Ochotně pracuje na souši i ve vodě.

Výchova:

Je vhodný i pro začátečníky. Vyžaduje majitele laskavé, ale neústupně důsledné. Potřebuje hodně pohybu (dlouhé vycházky, aportování, honičky s jinými psy) a má-li k němu dostatek příležitosti, je doma naprosto klidný. Bývá silně fixovaný na majitele, a proto nemůže být trvale držen ve venkovním kotci.

Stavba těla:

Flat coated retrívr je pes střední velikosti a inteligentního výrazu. Je silný, ale elegantní. Kohoutková výška má činit u psů 59 – 61,5 cm, u fen 56,5 – 59 cm. Tělesná hmotnost psů v pracovní kondici obnáší 27 – 36 kg, u fen 25 – 32 kg.

Hlava je dlouhá, pěkně modelovaná, mozkovna svrchu plochá, přiměřeně široká. Čelní sklon (stop) má být velmi mírně svažitý, nikdy nesmí být srázný nebo dokonce strmý. Nos musí být patřičně velký s otevřenými nozdrami.

Čelisti jsou dlouhé a silné, žádoucí je dokonalý, pravidelný a kompletní nůžkový skus. Zuby musejí být zdravé a silné.

Oči mají být středně velké, inteligentního výrazu. Oči vysloveně kulaté a vypoulené, stejně jako šikmé, jsou nežádoucí. Spojnice vnitřních a vnějších očních koutků musejí být při pohledu zepředu vodorovné. Ušní boltce jsou zavěšené, malé a správně nasazené, ploše přiléhají k hlavě.

Krk má být přiměřeně dlouhý, bez laloku. Při pohledu shora je symetricky a při pohledu ze strany šikmo zasazený do plecí, které plynule přecházejí do hřbetu.

Hruď má být zepředu hluboká a široká, s výrazným předhrudím. Přední žebra by měla být relativně ploše, prostřední zřetelně a zadní opět méně klenutá, přičemž přechody mezi jednotlivými partiemi musejí být dokonale hladké. Bedra jsou krátká a dosti široká, při pohledu shora čtvercová.

Ocas je krátký, rovný, správně nasazený, nesený vesele, ale nikdy příliš vysoko nad úrovní horní linie těla.

Hrudní končetiny mají být rovné se silnými kostmi. Lokty se pohybují lehce a nesmějí být ani vybočené, ani vbočené. Pánevní končetiny jsou svalnaté, měly by být rovné a při pohledu zezadu navzájem rovnoběžné. Kolena musejí být přiměřeně zaúhlená stejně jako hlezna, která mají být nízko nad podkladem. Tlapky jsou okrouhlé a pevné, s těsně sevřenými a dobře klenutými prsty. Nášlapné polštářky mají být vysoké a tuhé.

Srst by měla být hustá, jemná až středně tvrdá a co nejpřilehlejší. Delší osrstění tvoří vzadu na hrudních končetinách „praporce“, zezadu na pánevních končetinách tzv. kalhoty a zespoda na ocase „vlajku“. Barva srsti může být pouze jednotně černá nebo jednotně játrově (sytě čokoládově) hnědá. Duhovky mají být tmavě nebo oříškově hnědé.