Bullmastif

FCI:

Patří do skupiny II. – Pinčové a knírači, molosové, švýcarští horští a salašničtí psi, sekce II. - Molossoidní

Povaha:

Je patřičně teritoriální a nepovolané osoby odrazuje většinou již svým vzhledem a přísným upřeným pohledem. Povahově je to vyrovnaný a aktivní, vytrvalý a spolehlivý, činorodý, ostražitý, věrný a nebojácný pes. Miluje svého majitele a členy jeho rodiny a je vždy připraven je bránit, a to i tehdy, když se zdá, že lenoší a o dění v okolí se vůbec nezajímá. Svým způsobem tak „klame“, protože i v takových chvílích je dostatečně ostražitý a hotový, v případě potřeby, okamžitě razantně zakročit. Výstižně se hovoří o jeho „lenivé pozornosti“.

Má velmi dobrý vztah k dětem a nevadí mu ani jejich rušnější hry. Je k nim velmi tolerantní a dovede je odlišit od skutečného nebezpečí, které by jim mohlo hrozit. Miluje klid a je schopen doma prospat téměř celý den. Nepatří natrvalo do venkovního výběhu, potřebuje být se „svojí“ rodinou-smečkou“. Citlivě a přesně vnímá její uspořádání („hierarchii“) a nelibě nese jakékoli jeho narušení. Jak dokáže lenošit, stejně tak umí být aktivní. Vyžaduje hodně pohybu, nutné jsou min. každodenní dlouhé vycházky.

Výchova:

Výcvik mu nevadí, jeho metody však musejí odpovídat jeho plemennému a individuálnímu založení. Dril jednoznačně nesnáší a takovým způsobem vedený výcvik u něho úspěch nepřinese. Obecně platí, že jde o psa dobromyslného a klidného, který však je i patřičně sebevědomý a někdy dokonce tvrdohlavý. Mívá zkrátka při své přirozené samostatnosti na věc vlastní názor. Majitel tudíž musí být při výchově a event. výcviku vlídný, klidný, trpělivý, ale neústupně důsledný. Nepřiměřený nátlak či dokonce tvrdý přístup by vše jen pokazily.

Pro úplného začátečníka proto nemusí být b. úplně ideální plemeno. Nepatří do rukou osob nedůsledných, těkavých, neklidných a prchlivých, kterým chybí přirozená autorita a rozhodnost.

Stavba těla:

Musí to být na první pohled silný pes, který však rozhodně nesmí působit těžkopádně - naopak, musí představovat vzácnou kombinaci síly, rychlosti i nezbytné hbitosti. Koh. výš. činí u psů 64 – 69 cm, u fen 61 – 66 cm, těl. hmot. se pohybuje u psů v rozmezí 50 – 59 kg a u fen v rozmezí 41 – 50 kg.

Hlava má být široká a hluboká, mozkovna je při pohledu z kterékoli strany velká, kvadratická. Je-li jedinec v afektu, má na čele lehké vrásky, v klidu však nejsou patrné. Čelní sklon (stop) je svažitý. Čenichová partie má být krátká, její délka je měřená od špičky nosu po stop (spojnici vnitřních očních koutků).

Nos se požaduje široký, s velkými otevřenými nozdrami. Pysky jsou volné, nikoli však převislé. Horní nikdy nesmí dosahovat pod spodní okraj dolní čelisti. Ta musí být až po vrchol dostatečně široká. Žádoucí je klešťový skus, neveliký předkus je přípustný, ale nelze mu dávat přednost.

Oči mají být tmavě nebo oříškově hnědé, středně velké, uložené v očnicích ve vzdálenosti odpovídající šířce čenichové partie. Mezi nimi je podélná čelní brázdička. Světlé nebo žluté oči jsou krajně nežádoucí. Ušní boltce mají být nasazené daleko vzadu a vysoko, v úrovni týlního hrbolu, čímž dodávají hlavě hranatý vzhled. Jsou zavěšené, malé, tvaru písmene „V“. Mohou být poněkud dozadu stažené, nikoli však tvaru „růžového lístku“. Zbarvení srsti na nich bývá tmavší než jinde na těle.

Pronesený hřbet je velmi nežádoucí. Bedra jsou široká a svalnatá, slabiny dosti široké. Ocas má být vysoko nasazený, u kořene silný, směrem ke špičce se zužuje a dosahuje k hleznům. Je nesen rovný nebo obloukovitě prohnutý, ale nikdy svisle vzhůru (jako u některých honičů) vztyčený. Vysoce nežádoucí je, pokud zaujímá tvar táhla pumpy.

Tlapky se požadují „kočičí“ (okrouhlého tvaru) s pěkně klenutými prsty a vysokými a tuhými nášlapnými polštářky. Žádoucí jsou tmavě zbarvené drápy. Ploché tlapky s roztaženými prsty („otevřené“) jsou krajně nežádoucí.

Pohyb má být rázný a účelný. Směřuje-li přímo vpřed, ani hrudní, ani pánevní končetiny se při něm nesmějí křížit nebo „plést“. Pravá hrudní a levá pánevní končetina by se měla zvedat od podkladu a dopadat na něj současně. Pevnost hřbetu nesmí nepříznivě ovlivňovat z pánevních končetin vycházející dopředný pohyb. Ten musí být pravidelný a harmonický.

Srst je krátká a tvrdá, odolná proti nepřízni počasí, těsně přiléhavá. Dlouhé, hedvábné nebo vlnovité osrstění je velice nežádoucí. Přípustné jsou všechny odstíny žíhaného, plavého nebo červeného zbarvení.

Barva musí být čistá a jasná. Malé bílé odznaky zepředu na hrudi jsou přípustné, jiné bílé znaky jsou však nežádoucí. Černá „maska“ na čenichové partii je důležitá. Směrem k očím zvolna vysvětlává (je méně sytá). Tmavé lemování očí podtrhuje ostražitý výraz psa či feny.

Všechny odchylky od uvedených požadavků je třeba pokládat za vady a hodnotit přesně podle stupně vyjádření s ohledem na zdraví a pohodu jedince. K vylučujícím vadám patří agresivita nebo bázlivost a jakékoli anomálie fyzické nebo v chování.