Fríský vodní španěl

FCI:

Patří do skupiny VIII – Slídiči, retrívři a vodní psi, sekce Vodní psi.

Povaha:

Je to klidný, majiteli naprosto věrný, při práci tvrdý a houževnatý pes, inteligentní, značně samostatný a sebevědomý. K majiteli a členům jeho rodiny včetně dětí je dobromyslný a přátelský. Může být též milým psem společenským. K cizím osobám se chová rezervovaně a je perfektním hlídačem. S jinými psy a ostatními drobnými domácími zvířaty vychází dobře. Původně se používal jako lovecký pes-slídič při lovu vyder a později při lovu vodní pernaté zvěře. Vyznačuje se nápadnou ochotou intenzivně a s nadšením prohledávat husté rákosiny a pobřežní houštiny a nevšedními plaveckými schopnostmi, kterých využívá při aportování ulovené zvěře. Je použitelný i na souši, s neobyčejnou razancí slídí neúnavně při lovu v nejneprostupnějších křovinách, vypichuje ukrývající se zajíce a nahání je lovci do rány.

Výchova:

Není nejvhodnější pro osoby, které se psy nemají žádné předcházející zkušenosti a neoplývají dostatkem trpělivosti a pochopení. Učí se sice rychle, ovšem jen pokud chce, a proto musí být majitel vytrvalý. Nezbytná je naprosto vlídná, ale železná důslednost. Velký význam má pozitivní motivace, za splnění příkazu musí být vždy odměněn pochvalou a pamlskem.

Rád plave a potřebuje hodně pohybu, včetně volného výběhu. Není toulavý, je fixován na majitele a své teritorium. Má-li pevné přivolání, může být pouštěn na volno. Může být celoročně ubytován ve venkovním kotci, což však neznamená, že se obejde bez častého kontaktu s majitelem.

Stavba těla:

Tělo je proporcionální a silné, nikoli však těžkopádné nebo hrubé. Je čtvercového tělesného rámce. Kohoutková výška činí u psů asi 59 cm, u fen asi 55 cm.

Hlava má být suchá, silná a mohutná, velikosti odpovídající velikosti těla. Mozkovna je spíš širší než dlouhá, svrchu mírně klenutá, v oblasti přechodu do lící zaoblená, stejně dlouhá jako čenichová partie. Čelní sklon (stop) je povlovný, nepříliš výrazný.

Čenichová partie má být silná, směrem k nosu se postupně zužuje a musí být tupě zakončená. Nosní hřbet je široký a rovný, při pohledu ze strany nemá být ani vyklenutý, ani pronesený. Nos musí být velký, bez rozštěpu. Nozdry jsou široce otevřené. Pysky těsně přiléhají k čelistem a zubům, nejsou převislé. Zuby musejí být silné, skus se požaduje nůžkový. Svalovina lící je mírně vyklenutá.

Oči jsou středně velké, oválné a lehce zešikmené, nesmějí být ani vypoulené, ani zapadlé. Duhovky mají mít tmavě hnědou barvu u jedinců černých a černo-bílých nebo hnědou u jedinců hnědých a hnědo-bílých. Víčka musejí dobře přiléhat k bulvám, aby nebylo vidět spojivky.

Ušní boltce mají být dosti nízko nasazené, zavěšené, středně dlouhé, tvaru zednické lžíce. Jsou ploše přilehlé k hlavě, nikoli vývrtkovitě stočené. Jejich osrstění je pro plemeno typické, kučeravé, poblíž základen dosti dlouhé, směrem ke špičkám se zkracuje.

Krk musí být krátký a silný, na pomyslném příčném řezu okrouhlý. Linie šíje by měla být mírně klenutá a přechází plynule do hřbetu. Osa krku svírá s horní linií těla velmi tupý úhel, takže hlava je za normálních okolností nízko nesená. Hrdlo má být bez laloku. Trup musí být velmi silný, hřbet krátký a rovný, bedra pevná, záď při pohledu z boku mírně svažitá. Ocas je dlouhý, vzhůru nesený a na zádi nebo na její jedné či druhé straně kruhovitě zatočený.

Předhrudí je při pohledu zepředu zaoblené, nikdy nesmí tvořit ostrou hranu. Hrudník dosahuje max. k loktům, žebra jsou patřičně klenutá a i poslední musejí být dosti silná. Dolní linie těla směrem k zádi stoupá jen mírně.

Hrudní končetiny mají lopatky těsně přilehlé k hrudníku, šikmo uložené. Předloktí jsou silná a dokonale rovná, záprstí kolmá k podkladu, při pohledu ze strany nemají být nikdy ani trochu zešikmená. Tlapky by měly být okrouhlé, s pevnými a patřičně klenutými prsty a tuhými nášlapnými polštářky.

Pánevní končetiny jsou silné, dobře zaúhlené v kyčlích, kolenou i hleznech. Bérce nejsou příliš dlouhé, hlezna mají být nízko nad podkladem, nárty jsou krátké, tlapky okrouhlé, s tuhými nášlapnými polštářky.

S výjimkou hlavy a končetin je celé tělo pokryté pevnou srstí, která tvoří husté kučery. Osrstění je dosti hrubé a na omak mastné. Zbarvení může být jednotně černé nebo hnědé, anebo černé či hnědé s bílými znaky a skvrnami. Bílé plochy mohou být tečkované nebo grošované.