Maďarský ohař krátkosrstý

FCI:

Patří do skupiny VII – Ohaři, sekce 1 – Kontinentální.

Povaha:

Je to temperamentní, rychlý a hbitý ohař, který je po náležitém výcviku všestranně lovecky upotřebitelný, tj. vhodný k práci v poli, na vodě i v lese, k jeho charakteristickým vlastnostem patří zejména vynikající čich, pevné vystavování, výborné přinášení a ochota jít za zvěří při dohledávce také přes vodu. Dobře zvládá práci v obtížném terénu i za extrémních klimatických podmínek.

Výchova:

Je lehce cvičitelný, ale nesnáší ani náznakem hrubé zacházení. K výchově i výcviku je nezbytná pouze vlídná důslednost. Pro svoji upřímnou, živou, přátelskou, vyrovnanou povahu a přizpůsobivost je vhodný také jako společenské plemeno. Schopnost snadného navázání kontaktu s majitelem patří k jeho základním vlastnostem. Výborně vychází s dětmi, nevyvolává a nevyhledává konflikty s jinými psy. Nejspokojenější je, může-li žít s lidmi v bytě, neměl by být trvale ubytován ve venkovním kotci. Vyžaduje dostatek příležitostí k pohybu, pouze s krátkými vycházkami se nespokojí.

Stavba těla:

Jde o elegantního loveckého psa ušlechtilého vzhledu s krátkou sytě zlatožlutě zbarvenou srstí, spíše lehké, suché a štíhlé stavby těla, která je harmonickou jednotou krásy a síly. Tělesný rámec je krátce obdélníkový, kohoutková výška činí u psů 58 – 64 cm, u fen 54 – 60 cm. Větší velikost je nežádoucí, za ideální se pokládá střed uvedených rozmezí. Celková vyváženost a symetrie exteriéru je však důležitější než absolutní hodnota kohoutkové výšky.

Hlava musí být suchá, ušlechtilá, proporcionální. Mozkovna má být středně široká, svrchu mírně klenutá, s nepříliš zřetelnou podélnou čelní brázdičkou, která se táhne od stopu k týlnímu hrbolu. Ten není ani příliš výrazný, ani neznatelný. Nadočnicové oblouky jsou přiměřeně výrazné, čelní sklon (stop) je povlovný.

Nos má být dosti velký, široký, s co nejotevřenějšími nozdrami, jeho barva odpovídá sytostí odstínu barvy osrstění. Čenichová partie musí být tupě zakončená, nikdy nesmí být na konci zašpičatělá. Nosní hřbet má být rovný, pysky těsně přiléhají k čelistem a zubům, nesmějí být převislé. Čelisti jsou silné, požaduje se dokonalý, pravidelný a úplný nůžkový skus. Líce mají být silné, dobře osvalené.

Oči jsou středně velké, lehce oválného tvaru, jejich pohled je živý, inteligentní. Barva očních duhovek má být hnědá, odpovídá barvě srsti a je žádoucí, aby byla pokud možno co nejtmavší. Oční víčka dobře přiléhají k očním bulvám. Ušní boltce jsou zavěšené, nasazené v odpovídající výši a poněkud vzadu na hlavě. Jsou jemné a těsně přiléhají k lícím, na koncích jsou oble zašpičatělé.

Krk má být středně dlouhý, přiměřený celkovému vzhledu, se svalnatou a mírně klenutou šíjí. Kůže na hrdle těsně přiléhá k podkoží a kosterní svalovině. Kohoutek je výrazný a svalnatý, hřbet má být pevný, silný, rovný, dobře osvalený, trnové výběžky hrudních obratlů by měly být zakryty svalstvem. Přechod hřbetu do beder musí být velmi pevný.

Hrudník je hluboký a široký s výrazným, patřičně svalnatým a přiměřeně klenutým předhrudím. Jeho hloubka se rovná zhruba 1/2 kohoutkové výšky. Hrudní kost má zasahovat co nejdále dozadu a je ve výši loktů. Žebra jsou mírně klenutá, poslední zasahují daleko vzad. Bedra jsou krátká, široká, pevná, osvalená, rovná nebo mírně vyklenutá. Záď má být široká a dostatečně dlouhá, nikoli krátká a sražená, ale mírně svažitá, dobře osvalená. Dolní linie těla tvoří při pohledu ze strany elegantní směrem vzad vzhůru stoupající křivku. Břicho je pevné a lehce vtažené.

Ocas je poměrně nízko nasazen, u kořene má být silný, směrem ke špičce se zužuje. Z preventivních důvodů, tj. s ohledem na lovecké využití, se krátí o ¼. Nezkrácený dosahuje až k hleznům a je rovný, případně lehce šavlovitě prohnutý. V pohybu bývá nesen výš, nejvýše však v úrovni horní linie těla, má být pokryt hustou srstí.

Hrudní končetiny jsou při pohledu zepředu rovné a navzájem rovnoběžné, správně postavené přímo pod trupem, nesmějí být ani rozbíhavé, ani sbíhavé. Při pohledu ze strany mají být kolmé k podkladu, jejich kosti jsou pevné, mocně osvalené. Lopatky musejí být dlouhé, ploché, šikmo uložené, těsně přiléhají k hrudnímu koši. Jsou suše, ale mocně osvalené, volně pohyblivé. Ramenní kosti mají být co nejdelší a dobře osvalené, v loketních kloubech, které nesmějí být ani vbočené, ani vybočené, ale musejí těsně přiléhat k trupu. Předloktí jsou rovná a dlouhá, silných, nikoli však hrubých kostí, svalnatá. Zápěstí mají být suchá a pevná, záprstí krátká a při pohledu ze strany jen slabě zešikmená. Tlapky musejí být krátce oválného tvaru s pevně sevřenými, dostatečně klenutými silnými prsty a pevnými hnědými drápy. V postoji i za pohybu musejí být navzájem rovnoběžné, jejich nášlapné polštářky jsou tuhé a odolné, břidlicově šedého odstínu.

Pánevní končetiny mají být při pohledu zezadu rovné a navzájem rovnoběžné, při pohledu ze strany patřičně zaúhlené, silných kostí. Stehna jsou dlouhá a svalnatá, kolena jsou patřičně zaúhlená. Bérce mají být svalnaté, šlachovité a dlouhé přibližně tak jako stehna. Hlezna musejí být silná, suchá a šlachovitá, přiměřeně zaúhlená a jsou poměrně nízko nad podkladem. Nárty by měly být kolmé k podkladu, krátké a suché. Tlapky pánevních končetin mají být stejné jako tlapky hrudních končetin.

Kůže pevně přiléhá ke kosterní svalovině a podkoží, netvoří záhyby a je plně pigmentovaná. Srst má být krátká a hustá, tvrdá na dotek, na hlavě a ušních boltcích je jemnější, hedvábná a kratší, na spodní straně ocasu bývá o trochu, nikoli však výrazně, delší. Má pokrývat rovnoměrně celé tělo, břišní krajina však bývá osrstěna řídce. Podsada chybí.

Zbarvení srsti je sytě pískově zlaté různého odstínu. Ušní boltce mohou být trochu tmavší, jinak je zbarvení jednotné.