Český fousek

FCI:

Patří do skupiny VII – Ohaři, sekce 1 – Kontinentální.

Povaha:

Povahově je vyrovnaný, klidný, téměř nevydrážditelný. S dětmi vychází dobře. Je velmi inteligentní, houževnatý, vytrvalý, aktivní, pracovitý, učenlivý, výborně ovladatelný, přátelské povahy. Nikdy není agresivní ani k ostatním psům, ani k lidem včetně osob neznámých. Nečiní mu problém být výkonným loveckým psem a zároveň milým společníkem člověka. K majiteli je přítulný a projevuje mu svoji náklonnost.

U jedinců pocházejících z výlučně loveckých chovů se může vyskytovat agresivita vůči jiným zvířatům, především kočkám a fretkám. Pro běžný život lze však agresivitu cíleně a účinně tlumit ranou a systematickou socializací a důslednou výchovou.

Výchova:

Jeho výchova není za předpokladu vlídné, ale naprosté důslednosti majitele obtížná, zvládne ji i začátečník. Je snadno cvičitelný a ovladatelný. Je to lovecky všestranně využitelný ohař vhodný pro práci v poli, ve vodě i v lese. Je náročný na pohyb a v přírodě se cítí opravdu velmi dobře.

Stavba těla:

Jde o ušlechtilého hrubosrstého psa střední velikosti, téměř čtvercového tělesného rámce. Celkový vzhled svědčí o jeho odolnosti a síle. Kohoutková výška činí u psů 60 – 66 cm, u fen 58 – 62 cm, tělesná hmotnost se pohybuje v rozmezí 28 –34 kg u psů a 22 – 28 kg u fen. Za ideální kohoutkovou výšku se pokládá u psů 63 cm a u fen 60 cm, ideální tělesná hmotnost činí 34 kg u psů a 25 kg u fen.

Hlava má být suchá, poměrně úzká a dlouhá, vysoko nesená. Mozkovna musí být svrchu mírně klenutá a zlehka po stranách zaoblená, u psů je poněkud širší než u fen. Nadočnicové oblouky jsou výrazné a očnice hluboké a tak velké, že hlava působí dojmem, že je hranatá. Týlní hrbol smí být jen nevýrazný, čelní sklon (stop) má být mírně svažitý, ale zřetelný.

Nosní hřbet je mírně klenutý, s náznakem klabonosu. Nos má být široký, vždy tmavě hnědý. Nozdry jsou široce otevřené a citlivě reagují na pachové vjemy. Pysky mají být středně velké, přiléhají k čelistem a zubům, nejsou volné, ale horní poněkud překrývá dolní. Čelisti musejí být mohutné, tvarově dokonalé, dolní má být dobře osvalená. Zuby jsou silné, skus se požaduje nůžkový, chrup úplný.

Oči mají mít mandlový tvar, dobrotivý výraz a svědčí o přirozené bystrosti. Jejich duhovky musejí být dosti tmavé, zbarvené sytě jantarově nebo ořechově hnědě, oční víčka těsně přiléhají k očním bulvám a jejich okraje jsou tmavé. Ušní boltce musejí být nasazené velmi vysoko, u základen jsou široké a směrem k vrcholům se zužují. Dosahují do 2/3 lící, na konci by měly být lehce zaoblené, ploše přiléhají k hlavě.

Krk je středně dlouhý, mohutně osvalený, ale suchý, zasazený do plecí tak, že je nesen vysoko. Šíje má být mírně klenutá. Horní linie těla musí být krátká a pevná, kohoutek by měl být výrazný, hřbet rovný. Bedra mají být krátká, relativně široká a mírně vyklenutá, záď je jen lehce svažitá, široká a dostatečně dlouhá. Křížová kost má být uložena tak, aby její osvalení nemělo vliv na nesení ocasu. Ocas má být nasazen v úrovni horní linie těla a nesen horizontálně nebo mírně vzhůru. Měl by být středně silný, krátí se o 3/5 původní délky.

Hrudník má při pohledu zepředu tvar lyry, na pomyslném příčném řezu je oválný a jeho šířka odpovídá celkové stavbě těla. Spodní okraj hrudníku musí dosahovat nejméně k loktům, předhrudí je široké a musí být výrazné. Hrudní koš tvoří řádně klenutá žebra, která jsou přiměřeně silná v poměru ke svojí délce. Břicho má být mírně vtažené, nikdy však tak, aby jedinec vypadal vychrtlý.

Hrudní končetiny mají dobře osvalené, šikmo uložené lopatky těsně přiléhající k hrudníku. Ramenní kosti jsou mohutné, silně osvalené. Předloktí jsou kolmá k podkladu, rovná, svalnatá a silná, záprstí relativně krátká, mírně zešikmená směrem vpřed a téměř kolmá k podkladu. Tlapky mají být kompaktní, krátce lžícovitého tvaru, se sevřenými a klenutými prsty se silnými, tmavě šedými až černými drápy. Nášlapné polštářky musejí být odolné a tvrdé, celé pigmentované. Mezi prsty jsou nevelké kožní duplikatury.

Pánevní končetiny jsou při pohledu ze strany v postoji posunuté poněkud vzad. Pánev musí být patřičně dlouhá, stehenní kosti mají být silné, mohutně osvalené, hlezna suchá, dosti nízko nad podkladem, nárty téměř kolmé k podkladu, krátké a poměrně silné. Tlapky jsou stejné jako tlapky hrudních končetin, paspárky, pokud se vyskytnou, se odstraňují.

Osrstění sestává z podsady a krycí srsti. Podsada musí být jemná a hustá, dlouhá asi 1,5 cm, a zabraňuje vodě a vlhkosti proniknout ke kůži, v létě téměř vylíná. Pesíky se dělí na osiníky dlouhé 3 – 4 cm, hrubé a tvrdé, přiléhající k tělu, a vlníky dlouhé 5 – 7 cm, výrazně tvrdé, rovné. Zvláště nápadné jsou na hrudi, na hřbetě, ve slabinách a na plecích. Na končetinách je srst kratší a tvrdší zepředu, zatímco zezadu je delší a tvoří krátké „praporce“ (na hrudních) resp. tzv. kalhoty. Ocas nesmí mít na spodní straně „kartáč“. Hlava má spodní část lící a pysky pokryté delší a jemnější srstí, která tvoří vous typický pro toto plemeno. Srst nad očima je výrazná a tvoří šikmo vzhůru čnící obočí. Čelo, temeno a líce jsou pokryté krátkou tvrdou srstí. Srst na ušních boltcích je krátká, jemná a přilehlá.

Přípustné je zbarvení srsti zvané tmavý bělouš, hnědák se znaky (tzv. plotnami) a hnědák beze znaků. Hnědák se znaky má bíle prokvetlé znaky na hrudi a dolních partiích končetin.