Ukrajinský chrt

FCI:

N – FCI neuznaná plemena.

Povaha:

Povahově je to klidný, poněkud rezervovaný až odtažitý, spíše introvertní, ale sebevědomý a také velmi citlivý pes. Zejména při lovu si počíná naprosto samostatně a s velkým důrazem, doma je naopak mírný, tichý a láskyplný.

Výchova:

Slepou poslušnost od něho nikdo nemůže ani požadovat, ani očekávat. Není vhodný pro každého, komu se zalíbí. Potřebuje majitele klidného, mírného, naprosto důsledného, ale vlídného, trpělivého a vytrvalého, obdařeného přirozenou autoritou a schopností vcítit se do psychiky psa. Nezbytná je co nejširší raná socializace zahrnující nenásilné a postupné přivykání rozmanitým prostředím, neznámým osobám, jiným psům a ostatním zvířatům. Lovecký instinkt je natolik mocný, že každého unikajícího živého tvora se pokusí, má-li příležitost, uštvat a zadávit. Proto nikdy nemůže být na vycházkách puštěn volně, stále musí být na vodítku.

Stavba těla:

Je to velký pes pevné kostry, suché konstituce, s protáhlými, velmi silnými svaly zvláště na stehnech. Kohoutková výška činí u psů 65 – 75 cm, u fen asi o 4 cm méně.

Hlava je suchá, při pohledu shora má tvar protáhlého klínu s poměrně širokou mozkovnou. Týlní hrbol není příliš výrazný, nadočnicové oblouky téměř nevystupují, čelní sklon (stop) je povlovný, slabě naznačený.

Čenichová partie má být suchá, zašpičatělá, ze stran lehce oploštělá. Nosní hřbet může být klenutý, nos černý, ale u jedinců se světle zbarvenou srstí smí mít barvu kávy s mlékem. Pysky jsou tenké a těsně přiléhají k čelistem a zubům. Ty mají být bílé, pevné, uspořádané těsně u sebe. Žádoucí je nůžkový skus.

Oči jsou velké, oválného tvaru, šikmé, hnědé barvy různého odstínu. Při jakékoli barvě srsti musejí být oční víčka na okrajích tmavě pigmentovaná.

Ušní boltce jsou tenké, spíše úzké, neveliké, nízko nasazené, dozadu složené podél krku. U většiny jedinců se při vzrušení nadzvedávají, takže vrcholky směřují pak dopředu nebo do stran. Krk je dlouhý, svalnatý, ze stran oploštělý, vysoko nesený.

Kohoutek musí být dobře vyznačený, hřbet má být široký, velmi svalnatý. Hrudník má na pomyslném příčném řezu oválný tvar a dosahuje téměř k loktům. Břicho je výrazně vtažené, slabiny jsou vykasané.

Hrudní končetiny mají být suché, silných kostí, svalnaté. Při pohledu zepředu jsou rovné a vzájemně rovnoběžné. Předloktí mají být na pomyslném příčném řezu oválná. Zápěstí jsou krátká, mírně zešikmená.

Pánevní končetiny mají být suché, silných a dlouhých kostí, svalnaté. Při pohledu zezadu jsou rovné a vzájemně rovnoběžné, při pohledu ze strany náležitě zaúhlené. Hlezna mají být silná, nárty téměř kolmé k podkladu, při pohledu zezadu má být jejich postoj široký, při pohledu ze strany jsou mírně posunuté vzad. Tlapky by měly být oválné, přední spíše okrouhlé, zadní podlouhlé, s prsty těsně sevřenými, klenutými.

Dobře osvalená klenutá bedra tvoří nepříliš vysoký oblouk. Záď je dlouhá, široká, mírně svažitá.

Ocas je dlouhý, šavlovitě prohnutý, na konci může být zatočený do kroužku. V klidu bývá zavěšený, v pohybu je nesen nad úrovní horní linie těla, nesmí však být zvednutý kolmo vzhůru.

Kůže má být tenká, pružná, bez vrásek a záhybů. Osrstění na trupu sestává z pružných, rovných, asi 2,5 cm dlouhých pesíků. Na zadní části stehen je delší řídká srst a přípustná je nepříliš hustá a nedlouhá „vlajka“ zespoda na ocase. Podsada v létě chybí, v zimě není příliš hustá.

Barva srsti může být bílá, černá, červená, plavá různého odstínu, červená s černým stínováním (muruga), jednotná nebo s bílými skvrnami, žíhaná. U strakošů je přípustné tečkování bílých ploch odstínu zbarvení skvrn. V obličeji smí být černá maska, možný je černý nádech na ušních boltcích a distálních částech končetin a tzv. pálení světle červené nebo šedé barvy.