Kontinentální buldok

FCI:

N – FCI neuznaná plemena

Povaha:

Povahově je to přizpůsobivý společenský pes, energický a snadno cvičitelný, pozorný, sebejistý a přátelský, šarmantní jak jen buldok umí být. Není nikdy ani agresivní, ani ustrašený. Miluje majitele a členy jeho rodiny, je hravý a k dětem tolerantní, dobře se snáší i s cizími psy. Stále však zůstává skutečným a ostražitým hlídačem.

Výchova:

Raná socializace a vlídně důsledná výchova je u něho potřebná jako u každého jiného psa. Dobře vychovaný pes je klidný, nevyhledává a nevyvolává konflikty s jinými psy. Je sportovně založený a ani delší vycházky mu nedělají problémy.

Před zařazením do chovu musí každý jedinec absolvovat rentgenologické vyšetření na dysplazii kyčelního i dysplazii lokteního kloubu a projít chovným svodem. Jeho součástí je i kontrola zdravotního stavu zaměřená na choroby typické pro buldoky, onemocnění srdce a dýchacích orgánů. Testuje se též povahové založení kandidáta chovu.

Stavba těla:

Jde o středně velkého statného krátkosrstého psa typu buldoka, který je vzdor stavbě těla pohyblivý a vytrvalý a ani při klusu, ani při cvalu netrpí žádnými dýchacími problémy. Kohoutková výška činí 40 – 46 cm (při toleranci ±2 cm), tělesná hmotnost se pohybuje v rozmezí 22 – 30 kg (střední hodnoty obou veličin jsou nejžádanější). Proporce jsou důležité, rozhodující je však vždy celkový zjev psa, buldočí typ musí být zachován.

Hlava je při pohledu zepředu téměř kvadratická s lehkým vyklenutím v místech jařmových oblouků. Čelní partie má být plochá až slabě klenutá, od čelního sklonu (stopu) vybíhá směrem vzad středem hlavy široká, ale mělká čelní brázdička táhnoucí se zhruba do poloviny mozkovny. Stop musí být výrazný, nesmí však být příliš hluboký.

Čenichová partie by měla být široká, při pohledu zepředu téměř kvadratická. Nosní hřbet je rovný, nikdy nesmí být ani prohnutý, ani vyklenutý, do čela přechází na úrovni stopu linií zalomenou do pravého úhlu. Kožní záhyby po obou stranách nosního hřbetu nesmějí být příliš hrubé. Nos je široký, s výraznou svislou rýhou uprostřed, nozdry mají být velké, zřetelně otevřené. Barva nosu musí být sytě černá.

Od vnitřního očního koutku se táhne k ústnímu koutku kožní záhyb, který nesmí být příliš mohutný. Dolní čelist včetně brady je široká a silná, při zavřených ústech nesmí být nikdy vidět ani jazyk, ani zuby. Brada má být výrazná, silná, ale nepřekrývá vepředu horní pysk. Podkus dolní čelisti by měl činit 1 – 5, max. 10 mm. Zuby v obou čelistech jsou uspořádány v jedné souvislé řadě, mají být svisle a pevně zasazené do čelistí. Pysky by měly být tlusté, pokud možno s plně pigmentovanými okraji, dolní může být po stranách převislý. Špičáky jsou daleko od sebe a mezi nimi je nahoře i dole po šesti pravidelně rozmístěných a dostatečně velkých řezácích. Chybění 1. premolárů (P1) je přípustné, na 3. stoličky (M3) se nebere ohled. Líce by měli být mírně vyklenuté, napjaté (bez vrásek), hezky zaoblené.

Oči mají být okrouhlé, směřují vpřed a jsou uloženy v očnicích daleko od sebe. Nesmějí být ani zapadlé, ani vypoulené, hledí-li pes přímo před sebe, nesmí být vidět ani kousek bělimy. Duhovka má být tmavě hnědá. Oční víčka přiléhají svými pokud možno plně pigmentovanými okraji těsně k očním bulvám.

Ušní boltce jsou vysoko nasazené, malé a tenké. Jejich báze jsou v úrovni horní linie mozkovny, mohou být zavěšené nebo dozadu složené. Zavěšené se v afektu natáčejí směrem kupředu, takže jejich vrcholy jsou pak téměř v úrovni vnějších očních koutků. V klidu mají být ploše přiložené k lícím. Dozadu složené boltce se přikládají k hlavě tak, že složený přední okraj odhaluje část jejich vnitřní strany. Jakékoli jiné nesení ušních boltců je vadou.

Krk musí být krátký a silný, nikoli však tak krátký, aby se zdálo, že hlava nasedá přímo na plece. Linie šíje je pěkně klenutá, na hrdle jsou přípustné neveliké kožní záhyby.

Při pohledu ze strany je kohoutek výš než bedra. Hřbet je krátký a silný, pokud možno rovný. Hrudník má být tak hluboký, že dosahuje k loktům. Je prostorný, tvořený klenutými žebry, z nichž poslední zasahují daleko vzad. Břicho by mělo být mírně vtažené.

Hrudní končetiny jsou silné, robustní, při pohledu zepředu rovné. Lopatky mají být široké, šikmo uložené a náležitě osvalené, pevně přiléhají k hrudnímu koši stejně jako ramenní kosti, jejichž osy svírají s podélnými osami lopatek patřičné úhly. Lokty se pevně přimykají k hrudníku. Záprstí mají být krátká a silná, při pohledu ze strany jen mírně zešikmená. Tlapky jsou klenuté, dokonale uzavřené, s krátkými drápy, nesmějí být ani vybočené, ani vbočené.

Pánevní končetiny mají silné kosti a jsou mocně osvalené. Kolena musejí být patřičně zaúhlená a nesmějí být ani vybočená, ani vbočená. Hlezna by měla být rovněž náležitě úhlená a je nežádoucí, aby byla sbíhavá nebo rozbíhavá. Tlapky pánevních končetin jsou silné, výrazně klenuté, s krátkými drápy. Nášlapné polštářky mají být tmavě pigmentované.

Bedra jsou při pohledu shora poněkud užší než hrudník, záď má být při pohledu ze strany mírně svažitá. Ocas by měl být pokud možno nízko nasazený, silný zejména u kořene, směrem ke špičce se postupně zužuje. Je kolem dokola hustě osrstěn, srst na spodní straně však netvoří ani náznak tzv. třásní nebo „kartáče“. Špička dosahuje v ideálním případě maximálně k hleznům, může být rovný nebo lehce prohnutý. V klidu bývá dolů zavěšený, v pohybu je nesen výše, nikoli však překlopený nad horní linii těla. Krátký nebo deformovaný ocas je vadou.

Kůže musí být pružná, ale na trupu a končetinách netvoří žádné záhyby a vrásky. Osrstění sestává z krycí srsti a podsady. Krycí srst je krátká, hustá, hladce přilehlá, lesklá, nikdy zježená. Podsada má být krátká, hustá, jemná, její chybění je přípustné. Jakékoli zbarvení srsti odpovídající černě pigmentovanému nosu je možné. Může být jednotné, žíhané nebo s bílými odznaky, s černou maskou v obličeji nebo bez ní. Typ strakatého zbarvení není stanoven, hnědá a modrá barva je nežádoucí.